Technologie
Základní informace
Námi zhotovená stavba je připravena pro dvě varianty výstavby:
1. Difuzně uzavřený systém
- prověřená evropská technologie montovaných sendvičových dřevostaveb
- použití parotěsné folie s Al povrchem a s přelepenými spárami zajišťuje vzduchotěsnost a parotěsnost obálky budovy
- instalační předstěny u obvodových konstrukcí zajišťují neporušení parozábrany instalacemi rozvodů vody, topení či elektro
- větrání místností je zajištěno přirozenou cestou okny s mikroventilací a dveřmi, pro pasivní domy je nutné řízené větrání s rekuperací
- možnost volby tloušťky zateplení obvodového pláště vytváří prostor pro zlepšování tepelně-izolačních vlastností a tudíž snižování spotřeby energie na vytápění. Dosažení parametrů pasivního domu tak není problémem.
2. Difuzně otevřený systém
- moderní skladba konstrukce neobsahující žádné parozábrany z fólií na bázi plastů či kovů – místo nich je vnitřní obálka utěsněna OSB deskou s přelepenými spárami, která omezuje difúzi a konvekci vodních par z interiéru do konstrukce
- řízení bilance vlhkosti v konstrukci je zajištěno vhodným řazením konstrukčních materiálů tak, aby paronepropustnost materiálů směrem ven klesala
- tak je umožněn prostup vodních par a suchého vzduchu stěnou a střechou
- venkovní obklad fasády a střechy dřevovláknitou deskou Hofafest zajišťuje díky své akumulační schopnosti nepřehřívání v létě
- dle tloušťky vrstev konstrukcí je možné dosáhnout parametrů nízko-energetického až pasivního domu (v součinnosti s rekuperačním větráním)
- systém otevřený je finančně náročnější oproti difúzně uzavřené konstrukci o 10-15%
Dřevostavba a ekologie
Rozloha lesů činí v současnosti 33,5 % z celkové rozlohy České republiky a neustále se zvyšuje, roční přírůstek činí 18 mil m3 „živé“ dřevní hmoty. Pro srovnání, zásoby dřeva činily v roce 1930 – 307 mil m3, v roce 2003 to byl více než dvojnásobek – 650 mil m3. Dřevo je jediný stavební materiál, který má pasivní bilanci CO2. Tzn. že v celém životním cyklu ho více absorbuje, než zpracované na stavební materiál vyprodukuje. Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje množství v přírodě a zmenšují dopady na globální klimatické změny. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2. Jeden průměrný rodinný dům reprezentuje potřebu 100-150 m3 dřeva a při životnosti cca 100 let je to významné množství vázaného CO2. V místě, kde vytěžíme dřevní surovinu na jeden RD vyrost za méně než 100 let nový les, který váže další tuny tohoto významného skleníkového plynu (naopak při výrobě cementu, oceli, pálených cihel i vápna a jejich přepravě se značné množství CO2 pouze uvolňuje do ovzduší.)
Mýty a předsudky spojené s dřevostavbami
- Dřevo je hořlavé, dům ze dřeva proto snáze vyhoří
Při požáru je nejnebezpečnější vzplanutí interiéru. Dřevo hoří, ale moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Zuhelnatělá povrchová vrstva na nosných prvcích brání dalšímu ohoření.
- Dřevěný dům má horší tepelně izolační vlastnosti
Naopak, většina dřevostaveb má nesrovnatelně lepší tepelně izolační vlastnosti, než jejich zděné protějšky. Je pravda, že dřevěné stavby jsou lehké a obvykle hůře akumulují teplo. To však lze považovat za přednost – u dřevostavby vytápíme ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se nám neukládá nejdříve do těžkých konstrukcí jako u zděných staveb.
- Dřevěný dům může zničit houba nebo červotoč
Moderní nízkoenergetické dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principu tzv.„konstrukční ochrany dřeva“ k zamezení vnikání vlhkosti do konstrukce a ochrana konstrukčních prvků proudících vzduchem.
- Dřevěná stavba má nižší životnost
Správně udržovaná dřevostavba má stejnou životnost jako zděná stavba – mimochodem tu musíme také pravidelně udržovat, na což celá řada stavebníků zapomíná.
- Stavět domy ze dřeva je nešetrné k přírodě, musí se kácet stromy
Stavby ze dřeva jsou stavby z jediného masově použitelného a plně obnovitelného tuzemského materiálu. V současnosti máme dvojnásobnou rozlohu lesů než za první republiky. Roční přírůstky jsou stále vyšší než plánovaná těžba. Takže o poškozování životního prostředí nebo neúměrném kácení nemůže být řeč.
- Pro dřevěný dům nemůžeme zvolit omítku
Volba obvodové nosné konstrukce by měla být racionální, včasná, s uvážením dalších konstrukčních, stavebně fyzikálních i ekonomických souvislostí. Je dobré si uvědomit, že dům s omítkou může mít dřevěnou konstrukci a dům s dřevěným vnějším obkladem může být např. zděným.
Některé zajímavosti
Při mokrém procesu výstavby, jímž obvykle bývá u nás stále přetrvávající zdění na maltu, dochází k obohacení konstrukce vlhkostí několikanásobně převyšující úroveň vlhkosti ustálené po několikaletém užíváním domu. Když při stavbě zdivo ještě zmokne, zvýší se tak zvaná*zabudovaná vlhkost* a dům do přirozeného stavu vysychá i řadu let. Tato vlastnost je jednou z nejvýraznějších slabin homogenních zdících materiálů (některých cihel a tvárnic).
Dřevo jako stavební materiál
Soudobé stavební materiály na bázi dřeva a domy z nich jsou bez nadsázky určeny pro třetí tisíciletí. Za zmínku stojí fakt, že dřevostavby v průměru v evropském měřítku obstály při povodních v roce 2002 daleko lépe než tradiční zděné stavby. Velké pojišťovny v Německu reagovaly dvoupásmovou pojistkou zvýhodňující majitele dřevostaveb. Přesto dřevostavby nedosáhly v České republice dosud většího rozšíření. Odhadovaný 5-6% podíl na bytové výstavbě je v porovnání s vyspělými zeměmi velmi nízký. I v sousedním Polsku jsou rodinné domy na klíč ze dřeva podstatně více rozšířeny.